Intoza - Stavíme s radostí

Význam větrání budov

Vnitřní prostředí budov lze hodnotit podle následujících kriterií:

Tepelně-vlhkostní mikroklima je nejdůležitější složkou pro zajištění zdravého vnitřního prostředí budov.

Hygienicky doporučované vyšší relativní vlhkosti vzduchu (v rozsahu 50 až 70 %), které zabraňují vysychání sliznic však pravidelně vedou ke vzniku plísní (například rodu Alternaria, Aspergillus, ...), hlavně v chladných a nevětraných rozích místností, nadpražích a ostěních. Důsledkem je pak zvýšená nemocnost obyvatel, časté nevolnosti, alergie, záněty průdušek, aj.

V současnosti nabývá tento fenomén nebývalých rozměrů při nezodpovědném utěsňování okenních spár v celém rozsahu bez alternativní náhrady. Navíc se při vyšší relativní vlhkosti vzduchu nad 60 % zvyšuje až na dvojnásobek procento přežívajících mikroorganismů (např. Staphylococus, Streptococus) vůči výskytu mikroorganismů při relativní vlhkosti 30 až 40 %. Při poklesu relativní vlhkosti se naopak výrazně snižuje počet roztočů v textiliích a výskyt následných alergií - astma.

Mezi hlavní zdroje vlhkosti v budovách patří především metabolismus člověka (produkce 50 až 250 g vodní páry/h/1, podle druhu činnosti), koupelny (produkce 700 až 2600 g vodní páry/h), kuchyně (produkce 600 až 1500 g vodní páry/h) a sušení prádla (produkce 200 až 500 g vodní páry/h/5 kg).

V řadě vyspělých zemí se proto pro dodržení optimální relativní vlhkosti vzduchu mezi 35 a 45 % předepisuje nucené řízené větrání bytů, s trvalou intenzitou větrání n = 0,3 až 0,5 h-1.

Mikrobiální mikroklima je vytvářeno mikroorganismy bakterií, viry, plísněmi, sporami a pyly. Vážným problémem se v poslední době stávají alergické syndromy na spory různých druhů plísní a pylových částic. Dosud nejúčinnějším způsobem, jak snížit mikrobiální koncentrace v budovách, je dokonalé větrání s přívodem kvalitního venkovního vzduchu.

Aerosolové mikroklima - aerosoly se v ovzduší vyskytují ve formě pevných částic (prachů) nebo kapalných částic (mlhy).

Domovní prach, zvláště částice pod 1 mikrometr, je další hlavní příčinou postižení astmatem.

Odérové mikroklima - mimo běžné odéry (kouření, příprava jídel) se v interiéru dnes vyskytují i styreny, formaldehydy a odpary z nátěrů, tedy látky dříve neznámé.

Jako kriteriální a exaktně měřitelná hodnota se všeobecně udává koncentrace 0,10 % CO2 (Pettenkoferovo kritérium) a pro odstranění pocitu vydýchaného vzduchu z produkce tělesných odérů pak dokonce 0,07 % CO2 (tj. 700 ppm = 1 300 mg/m3).

Zásadním způsobem lze kvalitu odérového mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Základní a ve světě uznávaná hodnota intenzity větrání se udává 25 m3/hod čerstvého venkovního vzduchu na jednu osobu pro odvedení běžných tělesných odérů (pro neadaptované osoby).

Toxické mikroklima je vytvářeno toxickými plyny s patologickými účinky. V interiéru budov je zdravotně nejzávažnějším plynem CO. Ve špatně nebo cirkulačně větraných kuchyních s neodvětranými plynovými sporáky vzniká oxid dusíku NOx až 50 mikrogramů/m3 s prokazatelně karcinogenními účinky.

Formaldehyd způsobuje ve vyšších koncentracích dráždění očí a sliznic, současně je i alergenem a potenciálním karcinogenem.

(zdroj ATREA s.r.o.)

Větrání a teplovzdušné vytápění objektů s rekuperací

Systém rekuperace (zpětné získávání) tepla z odpadního vzduchu si neklade za cíl pouze snížení energetické náročnosti budovy, ale také vytváří zdravé vnitřní prostředí pro život uživatelů těchto domů. Čerstvý vzduch proudící do budovy prochází filtrem, který zachytává částice prachu a pylu. Díky tomuto systému filtrace vzduchu se budovy s nuceným větráním a rekuperací stávají ideálním řešením pro lidi trpící alergiemi a nemocemi dýchacího ústrojí a zejména také pro životy obyvatel území se zvýšenou koncentrací škodlivých látek v ovzduší. Instalace řízeného větrání je vhodná v oblasti Severní Moravy, kde jsou limity pro koncentraci škodlivin překračovány několikanásobně.

Dokumenty ke stažení