Vliv škodlivého ovzduší na zdraví člověka

Studií a odborných publikací na téma zdravotních rizik, plynoucích ze znečištění ovzduší, je k dispozici celá řada. Mnoho těchto odborných prací je relevantních pro území Evropy a řada z nich vzniká i v České republice.
Podle expertních odhadů zemřelo v roce 2000 na znečištění ovzduší antropogenními částicemi v Evropě 370 000 obyvatel. Konkrétně v České republice způsobilo znečištění ovzduší PM2,5 v roce 2000 snížení očekávané délky lidského života o téměř 12 měsíců. Pokud budou k roku 2020 realizována opatření v rámci navrženého scénáře Tematické strategie o znečišťování ovzduší, povede to ke snížení počtu předčasných úmrtí v EU o 140 000 obyvatel a v České republice ke zvýšení očekávané délky života o více než 6 měsíců.
Pevné částice (PM10 a PM2,5) jsou významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Velikost i složení částic jsou ovlivněny zdrojem, ze kterého pochází, vždy jde o směs látek s různými účinky. Současně působí i jako nosič pro některé další škodliviny. Účinek částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Velikost částic je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, odkud jsou částečně vykašlány a částečně spolknuty. Částice označené PM10 (tzv. torakální, tedy hrudní frakce) se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako PM2,5 (tzv. respirabilní frakce) pronikají až do plicních sklípků.
Za nejvýznamnější z hlediska vlivů na zdraví, zejména ovlivnění úmrtnosti, se považují jemné částice PM2,5. Vznikají spalováním fosilních paliv, obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky a kondenzované organické či kovové páry, některé z nich mají mutagenní a rakovinotvorný účinek.
Zatím se stále nepodařilo stanovit prahovou koncentraci, pod kterou by částice neměly prokazatelné účinky na lidské zdraví. Je možno konstatovat, že dolní hranice rozmezí koncentrací, pro které byly již zjištěny negativní zdravotní efekty, není o mnoho vyšší než koncentrace považované za pozaďové pro Evropu i USA. Tato pozaďová koncentrace je například pro PM2,5 udávána v rozmezí 3 - 5 µg/m3pro roční průměrnou koncentraci, pro PM10 je to 10 µg/m3.
Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích u astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnost na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic, atd.). Prachové znečištění má velmi pravděpodobně vliv i na to, že zhruba 15 % českých dětí trpí respiračními alergiemi. Prachové částice té nejmenší velikosti (PM2,5) na sebe navíc váží látky, z nichž některé mají karcinogenní účinky - například polyaromatické uhlovodíky.
Ovlivnění zdraví se týká celé populace, ale vnímavost lidí k tomuto vlivu kolísá v závislosti na věku a zdravotním stavu. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy apod.).

(zdroj MUDr. Eva Schallerová)